Teorie Přilnutí

13. března 2017 v 23:02 | all names were taken |  Co není tak úplně deníkem

- "People have died."
        - "That's what people DO!"



Stres je v břiše. Okolo žaludku. Stres, sžíravé provinění, ale taky pocit bezpečí. A motýlci vzrušení.

Smutek, lítost, láska a úžasná radost (třeba z hudby) nebo když jste na někoho hrdí tak, že div nepuknete… Říká se, že tyto cítíme u srdce. Těsně vedle. Alespoň u mě je to na sternu (tedy od srdce napravo).

Zato strach. Ten je všude. A navíc chladí. Jako když spolknete kus ledu s ostrýma hranama, ale on sklouzne do špatné díry, kde, když se konečně rozpustí, rozlije se zatraceně všude.


(Jedna. Jedna plus jedna jsou Dva. Dva plus
jedna jsou Tři. Tři a dva dají Pět. Osm. Třináct…)


Někdy je mi na zvracení, někdy nemůžu jíst. Jindy mě rozbolí hlava nebo mi mozek nemůže spát a huláká, že je unavený (a dělá to tak ještě horší). Pak mě někdo nebo něco rozesměje (zahřeje) a je zas dobře.


(…Osmdesát devět. Sto čtyřicet čtyři, Dvěstě třicet tři, Čtyři sta sedmdesát sedm…)


Teď zrovna - sedíc v přetopeném vagónu - mrznu. Střídavě píšu a sleduju tmu za okny. A něco mi svírá sternum, tak se snažím zahnat to vzpomínkami na kamaráda. A dostaví se nevolnost a mně je k zblití provinile. A pak dostanu strach, takže v nechutně přetopeném vagónu div nedrkotám zuby. A tak zkouším dechová cvičení a poctivě si u toho sčítám


(...Jeden tisíc osm set devaadesát sedm, Tři tisíce osmdesát čtyři...)


Jestli si tohle náhodou přečtete někdo, kdo míváte takový stavy, doporučuju vyzkoušet. Zabírá to. (Taky to maličko odvede pozornost od zvuků, které způsobuje zubař, který vám zrovna doluje osmičky...)


Tak si už celkem v klidu píšu článek. Za poslední půlrok už asi sto padesátý třetí. Tak vidíte, že na blog nekašlu, akorát vy to nepoznáte. Já totiž cosi načnu a těsně před koncem to uložím 'do rozepsaných'. Mám to psaní zaražený.


 perex




Theory of Attachment


Co jsme si to udělali?

Navzájem jsme se donutili mít jeden druhého rád tak moc, že teď, když z nás (dvou) zbyl jen jeden, strašně ho to bolí. Tak já doufám, můj drahý nejlepší příteli, že tebe nebolí nic, protože ty (ať to zní sebehůř) už máš vybráno. Tak už jen to dobrý.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

The World Turned Upside Down

if buttercups buzz'd after the bee
if boats were on land, churches on sea;
if ponies rode men and if grass ate the cows
and cats should be chased into holes by the mouse;
if mamas sold their babies
to the gypsies for half a crown;
if summer were spring and the other way around,
then all the world would be upside down.