krásně

12. září 2016 v 15:30 | all names were taken |  Deníček

Jsem někde čet...ne, kamarád mně říkal...
že takhle si právě představuje, že to bude vypadat, když umřeš ...jo?
Že umřeš a přijdeš právě do takovýhodle kina a tam se bude promítat celej tvůj život.
Ale jako nesestříhaně. Vteřinu po vteřině.
A ty se na to budeš muset na celý koukat.

A všichni ty lidi, se kterýma jsi měl něco společnýho, tam budou sedět s tebou a budou se na to taky
dívat. Každej, koho jsi v životě vojebal. Tvoje žena tam bude sedět.
Bude se dívat, jak šoustáš jiný holky.

[Krásno, 2014]

zbytek  pod perexem


Moje máti celé moje dětství opakovala (jako nějakou svojí mantru, pořád dokola...), že "všechno zlý je pro něco dobrý." Já to od ní převzala. Moc se mi to totiž líbí. Přijde mi to tak nějak utěšující. A to i přes fakt, že se to dá vždycky shodit na 'podělalo se to? tak to máš jako zkušenost do života.'

To se mi takhle letos v červenci povedlo nedávat si pozor a nemyslet (nebo spíš myslet na hovadiny) a tak si částečně mojí vinou spolužačka na praxi sáhla na živou část elektrického zařízení, na kterou v tu chvíli rozhodně sahat neměla. Dostala ránu, pořádně se lekla a pár minut jí brněly prsty. Taky se ale mohla drátu dotknout o chvilku dřív nebo později (ta provařená sinusovka střídavého proudu by se vzdálila od nuly natolik, že by jí to mohlo taky třeba zabít, že?)

Jak moc velký ten můj díl viny na tom byl, posoudit nedokážu. Moje podvědomí se ale - vzhledem k tomu, jak moc fyziky nevolno mi bylo - domnívá, že velký byl až dost.

Máti taky říkává, že "když nejde o život, jde o hovno." A proto že je prý ok, když se v situacích, kdy to není až takový drámo, tlemím. Faktem zůstává, že se najde kvantum lidí, podle kterých je to v danou chvíli krajně nevhodné. No jo, jenže když je to smích zoufalství, protože jinak byste museli brečet nebo prásknout dveřmi a vyklidnit se někde zběsilým sprintem, cigárem a nakopáváním šutrů a kdejakých klacíčků... (to se ale na praxi/v práci/ve škole úplně nehodí)

Já za to jednou stejně skončím v pekle :D

To mi připomnělo...viděla jsem parádní film. Viděla jsem ho 2x (zvládla bych i potřetí) a v obou případech mě nesutečným způsobem pobavila (a tak trochu vyděsila :D ) jedna scéna.
To vám takhle sedí dva kamarádi v opuštěném kině a chlastají a první povídá druhému, jak že když umře, tak se ocitne v podobným kině a tam se bude promítat celý jeho život. A všichni jeho blízcí tam budou sedět s ním. Normálně tam budou všichni dřepět dohromady a koukat se na to.

Nemůžu si pomoct...čas od času si na to vzpomenu a to prostě nejde, nepředstavit si sebe samu, a jak teda všichni sedíme a čekáme, až to začne. To by mohl být dost děsnej pocit. Nebo najde se někdo, kdo by se na to vyloženě těšil..?

Nevím...ale strašný by bylo, kdyby u toho lidi usínali. Kdyby to prostě byla hrozná nuda.

post scriptum: jediné komentáře, které dostávám, jsou reklamou na viagru. Jsem jediná, nebo se 
najde spřízněná bloggerská duše, která je na tom podobně?
Nejspíš je to trest za mojí několikaměsíční neaktivitu :P


Hele, tebe... tebe totiž čeká něco ještě daleko horšího. Ty tam přijdeš, a to kino bude zavřený, jo? Bude tam jenom takovej chlápek, kterej bude zametat.
A ty budeš říkat: "Ale taj se dneska měl promítat můj život."
A von ti řekne: "No měl, měl... ale nikoho to nezajímá. Voni to zrušili."

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

The World Turned Upside Down

if buttercups buzz'd after the bee
if boats were on land, churches on sea;
if ponies rode men and if grass ate the cows
and cats should be chased into holes by the mouse;
if mamas sold their babies
to the gypsies for half a crown;
if summer were spring and the other way around,
then all the world would be upside down.