bullet proof... i wish i was

16. března 2016 v 20:11 | all names were taken |  Deníček

Limb by limb and tooth by tooth
Tearing up inside of me
Every day, every hour
I wish that I was bullet proof

zbytek pod perexem




Napřed mu brala krev. Já měla za úkol ho držet na místě, tak jsem ho zkrátka objela kolem krku. U veterináře je vždycky schíza, tak se chudák celej klepal. Když začala nabírat, chvíli držel. Pak sebou ale cuknul. Malá loužička krve na stole, pár kapek na zemi a neco málo na mý ruce... Taky dostal tři injekce do zadku. První byla celkem ok; na protest kníknul. U druhý sebou začal mlít a kňučel a museli jsme nachvíli přestat, aby se vydýchal. Tak moc byl vystresovanej. U třetí jsem začala být nešťastná já. Ta jediná podle paní doktorky štípala nebo pálila nebo co... Takhle naříkat jsem svýho čtyřnohýho kamaráda v životě neslyšela.

Z ordinace jsme vypadli co to šlo. Chvíli pokulhával a až skoro ke Kauflandu se ploužil jak stařena. Pak ale hodil ocas nahoru a zbylých dvacet minut už docapal svým obvyklým poklusem. Doma vychlemtal zbytek vývaru, vyhrabal pár kousků molitanu z křesla, otočil se ke mně zadkem a na pár hodin to zalomil. Tak se mi hned udělalo trochu líp, ale ještě teď jsem na sebe naštvaná. Dost možná se vůbec nemusel tak trápit, neřád chlupatá. Jenom kdybych dávala trochu víc pozor. Jakej já mám na sebe vztek.

Co se stalo, stalo se. Nechali jsme tam šest stovek. Za krev, injekce a pár prášků. Skoro jsem čekala víc. Zítra seženu řapík a budem vyplachovat. Už teď se vidím...jak před něj sebevědomě postavím misku nebo možná hrnek s čajem, připravená mu to patlat do tlamy. A ten jeho legendární pohled, který moc neumím popsat, ale nápadně se podobá tomuhle:


Kdyby se mnou aspoň nemluvil. On si tu ale spokojeně "klubíčkuje" na gauči, hlavu na koleni, a nechává se drbat za ušima. Vážím si jeho bezpodmínečnýho přátelství.

Jen tak mimochodem...karma je mrcha. A tak jednou rukou ťukám do klávednice a druhou leduju zlobivej moudrák a děsím se zítřejší tříhodinový cesty vlakem s nateklým ksichtem. No dobrá...'děs' je moc silný slovo. Spíš jsem z toho otrávená. Taky mám zakázaný horký kafe (mj.)

Abych toho náááhodou nepodělala málo, poslala jsem pozdě kolejný. Jen doufám, že nebude penále. Pokutě v knihovně a na dopraváku se ale nevyhnu. Někdy bych si nafackovala... Moc dobře vím, že teď jezdí revizoři pomalu v každým spoji, tak si nakoupím lístky do zásoby....a pak je necvaknu. SERIOUSLY?!
Spolu s nevrácenýma skriptama to dělá dvanáct stovek (a mám po bundě na běhání a nových teniskách). Jako kdybych zrovna já měla na rozdávání.

Co to se mnou ku**a je??

Dost bylo pitomostí (zdaleka jsem je tu nevyjmenovala všechny). Snad už mám vážně vybráno. Napravování tolika sprominutím průserů a podělů a neskutečně zhovadělých pitomin je už totiž po necelých čtrnácti dnech děsně vyčerpávající.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

The World Turned Upside Down

if buttercups buzz'd after the bee
if boats were on land, churches on sea;
if ponies rode men and if grass ate the cows
and cats should be chased into holes by the mouse;
if mamas sold their babies
to the gypsies for half a crown;
if summer were spring and the other way around,
then all the world would be upside down.