Říkal jsem 'ví Bůh', ne výbuch, popletové popletení ustrašení! (následoval výbuch)

23. listopadu 2015 v 11:42 | all names were taken |  Deníček
Konečně sněží! :3 Ne že by zima byla mým oblíbeným obdobím, ale první, druhý a možná i třetí čerstvě napadaný sníh zbožňuji. A myškování v závějích našeho psího "skoro-dědečka" mě dostane i koncem února, kdy už se normálně jara nemůžu dočkat. Proto mě tenhle víkend jako každoročně proměnil v malého haranta, který měl chuť skákat po bytě radostí a zpívat. Podle Saturnina patřím ale převážně mezi druhý typ lidí, a tak jsem se omezila na přiblbý úsměv a představu, jak by se na to asi tvářil soused, který pod balkónem zrovna vyváděl cosi se zahradnickými nůžkami.

zbytek pod perexem

 
Protože život má zvrhlý smysl pro humor a očividně miluje ironii, sobotní ráno, kdy začalo poprvé pořádně chumelit, taky přestalo topit topení. Koukám na budík na kotli - nízký tlak. Taky na mě nasraně bliká jedna kontrolka. Z plynových spotřebičů mám od přírody respekt; o to větší, když mohou být plné i osmdesátistupňové vody, tak jsem chvíli vzorně googlila manuál. Podle plánku se mi podařilo nalézt ventil na dopouštění vody a já se těšila, jak za cca půlhodinu budu moct vyhřát po ránu vymrzlý byt (14°C je i na mě málo). Do toho přijela mamča i s přítelem, který se toho jako správný chlap chopil sám. Pořádně ventilem zakroutil. Tak silně, že kohoutek uletěl a hledali jsme ho za záchodem. Do té doby se kotel stačil přetlakovat. Přítel (říkejme mu třeba Vousáč :P) se po nasazením kohoutu hájil tím, že teď už je to v pořádku, přetlak se vyrovná sám. Ještě mu pomůže odvzdušněním topení. Měl pravdu. Tlak byl od té doby na nule a odmítal se přes mé snahy vyšplhat výš.

'Já jsem malá včelka, metr dvacet velká. Sama vařím, sama peru, že se na to nevyseru'

Nebudu nudit vším, co se dělo dál. Myslím, že stačí říct, že vše vyvrcholilo v neděli tím, jak Vousáč flegmaticky postává namačkaný mezi záchodem a skříňkou s kotlem a zírá, jak se z pojistného ventilu kouří a po kapkách z něj vytéká horká voda, zatímco budík ukazuje skoro čtyři atmosféry a kotel samotný vyráží děsivé zvuky. Já mezitím za smradu spálené gumy mírně hystericky pobíhám se šroubovákem v ruce od topení k topení a na nekomunikujícího společníka pokřikuji "Opaří mě to, když teď odvzdušním? Opaří mě to??" Ježiš to muselo vypadat :D
V takových chvílích mě skoro mrzí, že nemůžu dát STOP, odzoomovat a přehrát si scénu z pohledu třetí osoby.

Dnes odpoledne se chystám na cestu na kolej. Sem tam mrknu na IDOS - vlaky zatím jezdí celkem dobře, tak snad dorazím načas. Zatím si krátím čas psaním článku a příležitostným brnkáním na kytaru. Se zpěvem. Sousedi mě budou nenávidět. Samozřejmě s teplýma chlupatýma ponožkama na nohou, huňatou dekou přes záda a šálou kolem krku.

Adieu =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 2. ledna 2016 v 23:38 | Reagovat

Ty se mi líbíš! Já bych vůbec nevěděla co mám s takovým přístrojem dělat a urvala bych to určitě taky xD.

2 all names were taken all names were taken | Web | 4. ledna 2016 v 18:13 | Reagovat

[1]: Ono se to nakonec stejně nepovedlo, ať jsme zkoušeli cokoliv, takže žádný expert opravdu nejsem :D Zachránil nás až plynař...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

The World Turned Upside Down

if buttercups buzz'd after the bee
if boats were on land, churches on sea;
if ponies rode men and if grass ate the cows
and cats should be chased into holes by the mouse;
if mamas sold their babies
to the gypsies for half a crown;
if summer were spring and the other way around,
then all the world would be upside down.